Práce z domova nabírá na popularitě. Alespoň částečný home office je často uváděný jako generací Y a Z požadovaný benefit. E-commerce a digitální byznys obecně by pak měly být obory, které dokážou tyto požadavky vyslyšet. Odpověď na to, nakolik to odpovídá české realitě, jsme zjišťovali v dotazníkovém šetření prostřednictvím databáze naší a konzultační společností Acomware.

Odpovědi respondentů naznačily, že 9 z 10 zaměstnavatelů v e-commerce (přesněji 92 %) povoluje alespoň částečný home office. Netýká se to však všech zaměstnanců. Nejčastější skupinou (28 %) je ta, u níž má povolenou alespoň částečnou práci z domova 30 až 60 % zaměstnanců. U 24 % zaměstnavatelů je home office dostupný méně než třetině zaměstnanců. Zcela všichni lidé z firmy mohou částečně pracovat z domova u 16 % respondentů.

Tyto výsledky odpovídají tomu, že zdaleka největší masu české e-commerce tvoří e-shopy a jejich reprezentanti také převažovali mezi respondenty. „Provozování internetového obchodu není zdaleka jen virtuální záležitostí. E-shopy mají své sklady, ty velké již vidí jako nutnost síť vlastních výdejen pomalu se přeměňujících v showroomy, stejně tak získává na významu i zákaznický servis často zahrnující u velkých e-shopů i tradiční telefonická call centra. S tím jsou spojené pozice, které do velké míry vyžadují fyzickou přítomnost v místě oficiálního pracoviště,“ vysvětluje Magdaléna Divišová, ředitelka agentury Online People, která se na vyhledávání talentů v e-commerce zaměřuje.

Mimo to ale e-shopy mají také zaměstnance v oborech, kteří nemusí pro svou práci sedět každý den v kanceláři a alespoň částečný home office očekávají. Nejvíce ho mají povolený marketéři, a to v 94 % firmách respondentů. V 84 % společností potom mohou pracovat doma lidé z managementu. Home office je typický také pro IT specialisty a správce sociálních sítí, ti si ho mohou vzít u 80 %, respektive u 76 % zaměstnavatelů. Jen 43 % zaměstnavatelů pak povoluje práci z domova lidem zodpovědným za zákaznickou péči.To může být dané tím, že customer care je u velkých online prodejců, na rozdíl od těch menších, spojená s pozicemi zaměřenými jen na tuto činnost a o práci v call centrech s napojením na CRM systémy a o neustálé podpoře přes online chatovací aplikace.

Odpovědi respondentů byly značně liberální v otázce výběru dnů práce z domova u zaměstnanců, kteří ji mají povolen
ou. Ve více než dvou třetinách firem (69 %) si mohou zvolit home office po domluvě se zaměstnavatelem dle svého uvážení. Zcela na jejich vůli je toto rozhodnutí v 14 % firem, třetí nejčastější odpovědí (8 %) pak byla možnost výběru home office pevně po jeden den v týdnu.

„Téměř všichni respondenti (99 %) se shodli na tom, že v e-commerce existuje významné množství lidí, kteří možnost alespoň částečného výkonu práce z domova vyhledávají a očekávají. Home office je přitom dnes v tomto segmentu již standardním benefitem dle 9 z 10 respondentů,“ zdůrazňuje Magdaléna Divišová, že volnost ve výběru místa výkonu práce je především u marketingových nebo IT specialistů často poměrně zásadním faktorem při rozhodování o novém zaměstnavateli.

Ochota některých firem tento benefit poskytovat se ovšem může změnit kvůli chystané legislativě. Novela zákoníku práce (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=903), která upravuje i home office, se dostala na konci října na program jednání 50. schůze (http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=7&s=50) Poslanecké sněmovny. Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí přitom je, aby byla platná od jara příštího roku. Podstatou úprav spojených s prací z domova zaměstnanců, kteří ji nevykonávají pouze nárazově, je toto:

• Novela zákoníku práce (dále novela ZP) navrhuje, aby zaměstnavatel proplácel zaměstnanci provozní náklady spojené přímo s výkonem jeho pracovní činnosti v bydlišti zaměstnance. To zahrnuje mimo již nyní předpokládaného dodání nástrojů pro práci, jako jsou počítač, jeho softwarové vybavení či telefon, nově například i internetové připojení. V květnu 2016 souhlasilo MPSV v rámci vyjednávání tripartity s tím, aby byly tyto náklady proplácené formou blíže nespecifikovaného paušálu.
• Zároveň by měl zaměstnavatel více přispět k tomu, aby zaměstnanec doma pracoval v bezpečném prostředí. Novela ZP proto navrhuje, aby zaměstnavateli přibyla povinnost zajistit zaměstnanci využívajícímu tzv. home office školení o bezpečnosti práce doma. Zaměstnanec bude povinen podepsat, že byl proškolen a má doma bezpečné pracovní prostředí.

Respondenti zastupující subjekty e-commerce vyjádřili zřetelný nesouhlas s oběma regulacemi, NE zaznělo od 87 % z nich u proplácení přímých provozních nákladů a 81 % u dodatečného školení na bezpečnost práce doma.

Připravenou legislativu berou v patrnost například ve společnosti Seznam.cz, která má více než 1 100 zaměstnanců. Její mluvčí Irena Zatloukalová říká, že nepovažuje za rozumné, aby firma nabízela zaměstnancům benefit a byla za to ještě navíc penalizována vícenáklady a dalším papírováním. „Nechci za Seznam.cz vynášet finální slovo, když nová podoba zákoníku práce ještě není přijata. Pokud však bude novelizovaný zákoník práce upravovat práci z domova nyní navrhovaným způsobem, budeme nuceni zvážit naše možnosti a to, jestli se nám práci z domova vyplatí zachovat,“ uvedla.

Podobný pocit není nijak výjimečný. 88 % respondentů se domnívá, že schválení novelizace ZP ve zde popsané podobě by přimělo řadu firem k omezení možnosti home office pro své zaměstnance. „Dle 80 % respondentů by navíc vedlo k vyšší míře upřednostňování různých podob „práce na fakturu” namísto využívání klasických zaměstnaneckých poměrů,“ přibližuje Magdaléna Divišová s tím, že by tak přijetí novely zákoníku práce paradoxně mohlo poškodit ochranu lidí garantovanou zaměstnaneckým poměrem, protože jim bude méně nabízen.  

S tím souvisí i to, že 93 % respondentů by uvítalo, kdyby nová úprava home office v novele zákoníku práce nebyla schválena. Domnívají se, že další regulace něčeho, co funguje, není potřeba.
Kompletní infografiku si můžete prohlédnout níže.