Na Digi HR summitu, který pod záštitou Online People probíhal na Czech Online Expo, byla Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas závěrem své přednášky „Jak zaměstnávat bez průšvihu“ doslova zavalena dotazy na téma „švarcsystému“. Přinášíme malé shrnutí, které vám pomůže se v problematice orientovat, abyste se při zaměstnávání neocitli za hranou zákona.

Když potřebujete, aby pro vás někdo pracoval, máte poměrně omezené možnosti, jak nastavit smlouvy, můžete vybírat z následujících.

Pracovní smlouva

Používá se, když potřebujete zaměstnat třeba marketéra, účetní nebo projektového manažera, zkrátka kohokoli. Nezáleží na tom, na jaký úvazek. Hlavní pracovní poměr a vedlejší pracovní poměr už zákon neřeší.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohodu o provedení práce (DPP) uzavíráte třeba s někým, kdo vypomáhá ve skladu. Nově nesmí být kapacita více než 300 hodin/kalendářní rok.
Dohodu o provedení práce (DPČ) uzavíráte, když potřebujete někoho na poloviční úvazek. Kapacita nesmí překročit polovinu týdenní pracovní doby (nejčastěji tedy ne více než 20 hod týdně).

Agenturní zaměstnávání

Takové to, když potřebujete hostesku na veletržní stánek. Hosteska má smluvní vztah s agenturou, ale ne s vámi.

Spolupráce s živnostníky

Uděláme to „na fakturu“. Pracuje pro vás freelancer, typicky na základě smlouvy o spolupráci nebo smlouvy o dílo. Tady už se pohybujeme mimo zákoník práce a nejedná se o pracovněprávní vztah.

Právě poslední možnost se zdá být velmi lákavá. Jednoznačnou výhodou je fakt, že pro podnikatele odpadá povinnost platit za fyzickou osobu (OSVČ) sociální pojištění, zdravotní pojištění a případnou nemocenskou. Tato varianta je zcela legální, ale nesmí pouze formálně suplovat vztah pracovněprávní.

Kdy hrozí za spolupráci s „IČAŘI“ postih ze strany státu?

Švarcsystém je nelegální zaměstnávání formou zastření pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Tam, kde měla být uzavřena pracovní smlouva a je vykonávána závislá práce, je nastavena spolupráce na základě živnostenského listu. Orgány inspekce práce zastřené jednání posoudí podle jeho pravé povahy. Inspekce práce zkrátka zkoumá, jak se věci mají doopravdy.

Jak probíhá kontrola?

Inspekce práce posuzuje případ od případu, ptá se přímo osob ve vašich kancelářích, provozovnách, a kontroluje smlouvy. Kontrolovaný musí být součinný a důležité je, aby všechny pracovní smlouvy byly fyzicky na pracovišti. V opačném případě může inspekce práce učinit záznam, že se jedná o nelegální práci. Naštěstí byla již překonána praxe, že k později předaným smlouvám se nepřihlíželo, resp. nebyly přijímány. Ostatní „smlouvy na IČO“ mají být při kontrole také předkládány (právě proto, aby byla vyloučena nelegální práce) a podrobí se zkoumání, zda nenaplňují znaky „švarcsystému“.

Jak vysoké můžou být pokuty?

Může se jednat o správní delikt s možností pokuty až do výše 10.000.000 Kč, dříve stanovená minimální hranice pokuty ve výši 250.000,- Kč byla nakonec shledána protiústavní. Z činnosti orgánů inspekce práce je zřejmé, že v roce 2017 obdržela inspekce práce celkem 6 870 podnětů, z toho 1 787 podnětů upozorňovalo na možný výkon nelegální práce. Co se týká švarcsystému, porušení bylo konstatováno v celkem 308 případech. A uložené pokuty na základě kontrol provedených v roce 2017 za umožnění výkonu nelegální práce? Bilance je 79 pokut v celkové výši 16.239.000 Kč.

Jak nastavit spolupráci správně?

V jakých případech obhájíte spolupráci s fyzickou osobou v rámci některé ze zmiňovaných smluv? Daná spolupráce nesmí naplňovat znaky závislé práce, ta je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem daného podnikatele, a OSVČ ji vykonává osobně.  A současně si položte otázky: Pracuje u mě někdo na obdobné pozici vedle OSVČ také jako zaměstnanec na pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ? Jedná OSVČ jménem firmy, dodržuje doby dovolené a pracovní dobu? Pokud si na tyto otázky odpovídáte kladně, bude se pravděpodobně jednat o případ „švacsystému“. Proto je důležité tyto znaky závislé práce co nejvíce eliminovat.

Vyznat se v bludišti paragrafů nemusí být vždy jednoduché. Spolupráce s fyzickými osobami „na IČO“ se může snadno změnit v noční můru v podobě kontroly ze strany inspekce práce, a tak není radno její právní nastavení podcenit.

Autorem textu je Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas zaměřující se na právní poradenství v oblasti e-commerce, ochrany osobních údajů, práva v IT a ochraně duševního vlastnictví. Pracovala s řadou e-shopů a online marketérů, vyzná se i v GDPR v oblasti personalistiky, je jedním z garantů OnlinePeople.